Oxygenoterapie: Jak může zlepšit váš spánek a zdraví?

Zdroj: Canva

Mimořádně jednoduché věci se často přirovnávají k dýchání. „Je to tak přirozené jako dýchání.“ Tuto větu jste už pravděpodobně během života zachytili i vy. Ve většině případů je to skutečně tak – dýchání je něco, co děláme zcela automaticky, bez námahy a bez přemýšlení. Dvacet čtyři hodin denně, sedm dní v týdnu.

Jsou však situace, a není jich málo, kdy se dýchání mění na zdroj problémů, nejčastěji kvůli zdravotním potížím nebo nesprávným dýchacím návykům. Výsledkem je nedostatečné okysličení, které vede k únavě, snížené výkonnosti, psychické nepohodě a dalším zdravotním komplikacím.

Oxygenoterapie, nazývaná také kyslíková terapie, může být v takových případech mimořádně nápomocná – podporuje správnou funkci plic, zlepšuje okysličení krve a celkovou regeneraci organismu. Zdravý Nákup vám přináší komplexní nabídku certifikovaných kyslíkových přístrojů a příslušenství, které můžete bezpečně používat i v pohodlí domova.

V následujícím článku si detailně rozebereme problematiku kyslíkové terapie, podíváme se na to, kdy a pro koho je vhodná, a představíme si zásady jejího používání.

• Co je oxygenoterapie 
• Jaké jsou účinky oxygenoterapie
• Pro koho je kyslíková terapie vhodná
• Příznaky nedostatečného okysličení
  • Pulzní oxymetr
• Domácí oxygenoterapie
• Kyslíkový koncentrátor a jeho používání
  • Provozní podmínky
  • Péče o přístroj
  • Servis kyslíkového přístroje
• Jak si vybrat kyslíkový přístroj: Typy koncentrátorů a jejich parametry 
  • Výtlak a průtok kyslíku
  • Stacionární vs. přenosné koncentrátory
  • Certifikované kyslíkové koncentrátory
• Příslušenství ke kyslíkové terapii 
• Inhalátory vs. kyslíková terapie  
• Otázky, které si možná kladete 

Zdroj: Canva

Co je oxygenoterapie

Oxygenoterapie je léčebná terapie, při které se pacientovi podává zvýšené množství kyslíku. V závislosti na zdravotním problému se kyslíková terapie používá jako doplňková metoda nebo samostatná léčba.

Při běžném dýchání přijímáme ze vzduchu přibližně 21 % kyslíku, což je za normálních okolností pro správné fungování našich orgánů dostačující. Pokud si však tělo nedokáže tento přísun kyslíku zajistit samo nebo má na kyslík zvýšené nároky, přichází na řadu oxygenoterapie, která pomáhá aktuální potřebu naplnit.

Formy, ve kterých se oxygenoterapie nejčastěji podává:

• Nosní kanyly – vhodné pro pravidelné, dlouhodobé podávání nízké až střední koncentrace kyslíku.
• Kyslíkové masky – používají se v případech, kdy je potřebný rychlý přísun kyslíku ve vyšší koncentraci.
• Masky pro neinvazivní ventilaci – používají se při vážných stavech v nemocničním prostředí a slouží k přísunu kyslíku v přesně nastavené koncentraci a průtoku.
• Hyperbarická oxygenoterapie – kyslík se podává ve speciální tlakové komoře za účelem regenerace tkání, hojení ran či posílení imunitního systému.

Zdroje kyslíku při kyslíkové terapii

K tomu, aby byla kyslíková terapie plně funkční, si jen se samotnou kanylou nebo maskou nevystačíte. Potřebný je také zdroj, ze kterého se kyslík čerpá.

Při oxygenoterapii se používají tyto zdroje kyslíku:

• Kyslíkové koncentrátory
• Kyslíkové lahve
• Nemocniční rozvody kyslíku

Jednotlivé zdroje kyslíku se od sebe liší jeho koncentrací a intenzitou průtoku – zatímco kyslíkové lahve a centrální rozvody v nemocnicích umožňují téměř 100% koncentraci a vysoký průtok, kyslíkové koncentrátory dosahují o něco nižších výsledků. Právě koncentrátory jsou však z hlediska domácího použití při chronických stavech nejpraktičtější volbou.

Zdroj: Pixabay.com

Jaké jsou účinky oxygenoterapie

Většina z nás si kyslík spojuje především s dýcháním. To, že bez kyslíku by pro nás dýchání bylo nemožné, je sice nezpochybnitelný fakt, avšak přísun kyslíku ovlivňuje v těle mnohem více procesů, než si možná uvědomujeme.

Od hlavy až po paty – okysličené buňky jsou přínosem pro celý organismus, ať už je řeč o mozku, svalech nebo imunitě. Kromě první pomoci při akutních stavech se v posledních letech osvědčila i dlouhodobá oxygenoterapie, která přináší úlevu pacientům s různými zdravotními potížemi.

Jak působí oxygenoterapie na organismus a s čím vším pomáhá?

1. Zlepšuje okysličení krve a tkání – okysličená krev přispívá k lepší regeneraci buněk a podporuje správnou funkci všech orgánů v těle.
2. Zmírňuje dýchací potíže – přináší úlevu pacientům trpícím plicními onemocněními, pomáhá zlepšit dýchání a zmírňuje pocity zadýchávání či dušnosti.
3. Zlepšuje činnost nervového systému – mozek a nervový systém reagují už na nepatrné snížení hladiny kyslíku. Jeho stabilizace pomáhá při mentální i fyzické únavě, přispívá k lepšímu soustředění a zlepšuje náladu.
4. Posiluje imunitní systém – okysličené buňky se rychleji regenerují, což je důležitý předpoklad pro silnější obranyschopnost organismu.
5. Zvyšuje energii a fyzickou výkonnost – kyslík je důležitý pro správné fungování svalů. Oxygenoterapie může pomoci k lepší výdrži, zmírnit příznaky únavy a podpořit regeneraci po fyzické námaze.
6. Urychluje hojení – nezastupitelnou úlohu hraje kyslík i při obnově poškozených tkání, ať už jde o hojení ran, nebo zmírnění zánětlivých procesů.
7. Pomáhá při problémech se spánkem – dostatečný přísun kyslíku pozitivně ovlivňuje kvalitu spánku, přičemž oxygenoterapie se osvědčila i při problémech s chrápáním nebo se spánkovou apnoe.

Dobré vědět

Přestože je dnes kyslíková terapie dostupná i pro domácí použití, vázaná by měla být vždy jen na lékařské doporučení. Zdravý organismus, který je okysličen dostatečně, kyslíkovou terapii ve většině případů nepotřebuje. Naopak, svévolné a nadměrné podávání kyslíku bez zdravotních indikací může vašemu tělu spíše uškodit, než pomoci.

Zdroj: Canva

Pro koho je kyslíková terapie vhodná

Ne každý organismus dokáže přijmout, resp. zpracovat potřebné množství kyslíku přirozeným způsobem. Nejčastějším důvodem jsou právě onemocnění spojená s dýchacím ústrojím. Nedostatečné okysličení však může způsobit jakýkoli stav, v rámci kterého je narušen přísun kyslíku do organismu, jeho transport do jednotlivých tkání nebo jeho využití v těle.

Jednoduše řečeno, některé skupiny pacientů profitují z kyslíkové terapie více než jiné. Kdo mezi ně patří?

Pacienti s chronickými onemocněními dýchacích cest

Bronchiální astma, CHOPN (chronická obstrukční plicní nemoc) nebo plicní fibróza, to jsou nejběžnější plicní onemocnění, při kterých tělo nedokáže přijmout dostatek kyslíku. Ke kyslíkové terapii se přistupuje zejména při těžších stavech, popřípadě ke zmírnění akutních záchvatů. Okysličení krve v těchto případech zmírňuje potíže a usnadňuje dýchání.

Pacienti s kardiovaskulárními onemocněními

Srdce hraje při přenosu kyslíku do těla důležitou roli. Při srdečních potížích se jeho schopnost zásobovat organismus krví bohatou na kyslík snižuje. Srdce může být navíc ve své snaze vystaveno nadměrnému zatížení, což jen zhoršuje příznaky, jakými jsou únava či dušnost. Dodatečný přísun kyslíku srdce odlehčuje, zlepšuje jeho činnost a také celkovou kvalitu života.

Pacienti po úrazech nebo operacích

Poškozené tkáně čerpají při obnově svou sílu z kyslíku – i proto je okysličená krev při zotavování se z úrazů nebo operací klíčová. Kyslíková terapie přispívá k lepšímu prokrvení, podporuje obnovu buněk a zmírňuje záněty, díky čemuž urychluje dobu hojení a zlepšuje celkový průběh rekonvalescence.

Pacienti trpící problémy se spánkem

U problémů se spánkem se myslí stav, kdy během spánku tělo nepřijímá dostatek kyslíku. Tyto situace nastávají při dýchacích potížích, srdečně-cévních problémech, velmi častou příčinou je spánková apnoe a příčinou může být i užívání některých druhů léků. Kyslíková terapie pomáhá s lepším okysličením a přispívá tak ke kvalitnějšímu spánku a zlepšení vitality.

Věděli jste, že…

… oxygenoterapie nemusí být v určitých případech nutně spojená se zdravotním problémem? Její benefity využívají vrcholoví sportovci, pro které je cestou k rychlejší regeneraci. Kyslíková terapie je také součástí vesmírných programů – pomáhá astronautům fungovat v prostředí s menším obsahem kyslíku a nižším tlakem.

Specifickou skupinou lidí, kteří mohou ocenit přínos kyslíkové terapie, jsou také pacienti s neurologickými onemocněními, které mají dopad na kvalitu dýchání. Dále jsou to pacienti s onemocněními pohybového aparátu, metabolickými poruchami, intoxikacemi či dokonce psychickými potížemi.

Bez ohledu na konkrétní zdravotní problém by však podávání kyslíkové terapie mělo být vždy konzultováno s ošetřujícím lékařem.

Zdroj: Pixabay.com

Příznaky nedostatečného okysličení

Ptáte se, jak zjistit, jestli vašemu tělu nechybí kyslík? Jeho nedostatek se, minimálně v počiátečních stadiích, nemusí projevit dramaticky. Ve skutečnosti je velmi snadné splést si jej s běžnou únavou nebo své potíže přičíst stresu.

Mezi časté příznaky, které by mohly poukazovat na nedostatečné okysličení, patří:

• rychlá únava a zadýchání se i při menší námaze,
• časté bolesti hlavy,
• problémy s koncentrací a zhoršená paměť,
• modravé zbarvení rtů nebo prstů,
• bušení srdce nebo pocit tíhy na hrudníku,
• problémy se spánkem a pocit ospalosti přes den.

Hladina kyslíku v krvi se označuje pojmem saturace a za normálních okolností se pohybuje v rozmezí 95 % až 99 %. Tyto hodnoty svědčí o dostatečném okysličení, které zabezpečuje bezproblémové fungování jednotlivých tkání a orgánů v těle.

O nízké saturaci mluvíme v případě, že hladina kyslíku v krvi klesne pod 90 %. Saturace krve může být ovlivněna i různými zdravotními problémy, proto je důležité, aby její optimální hladinu určil lékař.

Pulzní oxymetr

Optimální okysličení vašeho organismu si rozhodně zaslouží vaši pozornost – ať už z hlediska prevence, nebo kvůli zdravotním potížím. Naštěstí je její kontrola dostupná, rychlá a bezbolestná.

Nejčastěji používaný přístroj na měření kyslíku v krvi se nazývá pulzní oxymetr – saturaci, stejně jako i tepovou frekvenci, si díky němu změříte jednoduše v pohodlí domova. Pro praktické a spolehlivé zjišťování informací je oblíbený nejen v domácnostech, ale i ve zdravotnických zařízeních.

Dobré vědět

Při měření saturace pomocí pulzního oxymetru by měl být prst suchý, čistý a bez laku na nehty. Výsledky měření mohou být zkresleny i kvůli dalším faktorům, jako jsou studené prsty, znečištěný senzor oxymetru nebo měření bezprostředně po fyzické zátěži.

Použití pulzního oxymetru zvládne skutečně každý – stačí zasunout ukazováček (popřípadě prostředník) do otvoru přístroje. Oxymetr se zapne buď automaticky, nebo po stisknutí příslušného tlačítka. Samotné měření trvá několik sekund, během nichž se snažte zůstat v klidu a bez pohybu.

V rámci výsledků udává oxymetr hodnoty, které se ukážou na jeho displeji:

• SpO₂ (%) – určuje nasycení krve kyslíkem.
• PR (bpm) – udává pulzovou frekvenci, tedy počet úderů srdce za minutu.

Doporučené produkty

Zdroj: ZdravyNakup.cz

Domácí oxygenoterapie

Zatímco v minulosti byla oxygenoterapie dostupná jen v prostorách zdravotnických zařízení, dnes ji můžete pohodlně absolvovat doma či dokonce na cestách. Moderní kyslíkové koncentrátory mění situaci – jsou kompaktní, tiché a jednoduché na ovládání, takže jejich použití zvládne skutečně každý, a to i bez dojíždění do ambulance.

Právě dostupnost dělá z kyslíkové terapie stále více vyhledávanou součást léčby různých zdravotních problémů. Zejména při dlouhodobém používání zvyšuje domácí kyslíková terapie komfort pacienta a pokud je podávána na základě lékařských instrukcí, nabízí bezpečnou a účinnou formu podpory dýchání a rekonvalescence.

Domácí kyslíková terapie má 2 hlavní formy, ve kterých se používá:

1. Kyslíkový koncentrátor – je nejběžnější formou kyslíkové terapie v domácím prostředí. Kyslíkový koncentrátor extrahuje ze vzduchu kyslík, který pacient následně vdechuje prostřednictvím kanyly nebo masky. Kromě klasických koncentrátorů jsou k dispozici i kompaktnější přenosné alternativy, které jsou vhodné zejména na cesty.
2. Kyslíková láhev – obsahuje stlačený medicínský kyslík a na rozdíl od koncentrátorů nevyžaduje připojení k elektrické síti. Při nevhodné manipulaci a skladování však hrozí riziko výbuchu, proto je na místě zvýšená opatrnost.

Tip

Na dlouhodobé domácí používání je kyslíkový koncentrátor ideální volba. Kyslíková láhev poslouží jako výborné záložní řešení, např. v případě výpadku elektrické energie.

Při výběru kyslíkového koncentrátoru berte v úvahu hmotnost zařízení a jeho hlučnost. Důležitý je také průtok a jeho typ (pulzní/kontinuální), který na základě vašich specifických potřeb vždy určí lékař. Pokud kupujete kyslíkovou láhev, zaměřte se na objem a tlak kyslíku a podrobně se obeznamte s jejím zacházením a skladováním.

Zdroj: Canva

Kyslíkový koncentrátor a jeho používání

Kyslíkový koncentrátor je zařízení, které slouží k výrobě koncentrovaného kyslíku z okolního vzduchu. Jak to celé funguje? Koncentrátor nasává vzduch, ze kterého pomocí speciálních filtrů odstraňuje dusík – výsledkem je vzduch nasycený vyšší mírou kyslíku, který pacient přijímá přes kanylu nebo kyslíkovou masku.

Dobré vědět

Běžný vzduch kolem nás obsahuje přibližně 21 % kyslíku a 78 % dusíku. Kyslíkové koncentrátory dokážou po odstranění dusíku zvýšit podíl kyslíku ve vdechovaném vzduchu až na 95 %.

Bezpečná a jednoduchá manipulace je jedním z důvodů, proč je kyslíkový koncentrátor pro domácí použití ideální volbou.

• Přístroj stačí zapojit do elektřiny a nastavit požadovaný průtok kyslíku.
• Po ukončení odpojte kanylu/masku a zařízení vypněte.
• Koncentrátor si nevyžaduje žádné doplňování.
• Díky nízkému tlaku nehrozí při jeho používání riziko výbuchu či požáru.
• Kyslíkový koncentrátor se vyznačuje nízkou úrovní hluku a je vhodný i pro použití přes noc.

Při výběru kyslíkového koncentrátoru hledejte jen mezi ověřenými a certifikovanými zařízeními, jaké naleznete i v naší nabídce. Kromě klasických stacionárních koncentrátorů vám přinášíme i přenosné koncentrátory s nižší váhou, a také ultratiché modely.

Provozní podmínky

Ještě dříve, než se pustíte do výběru kyslíkového koncentrátoru, je užitečné vědět se orientovat i v provozních podmínkách. Jsou rozhodující v otázkách toho, jak spolehlivě bude přístroj fungovat, a to nejen doma, ale i na cestách.

Na co nezapomenout v souvislosti s provozními podmínkami kyslíkového koncentrátoru?

• Teplota místnosti, ve které se koncentrátor používá, by se měla pohybovat v rozmezí +10 °C až +40 °C. Používání mimo tento rozsah by mohlo znehodnotit výkon zařízení a způsobit jeho poruchu.
• Relativní vlhkost vzduchu by měla být ideálně 30 % až 75 %. Příliš vysoká vlhkost, ale i příliš suché prostředí, mohou negativně ovlivnit funkčnost koncentrátoru.
• Skladování koncentrátoru se doporučuje při teplotě vyšší než +5 °C. Pokud tyto podmínky nejsou zabezpečeny, před použitím koncentrátoru je nutná jeho aklimatizace při pokojové teplotě, a to minimálně po dobu 4 hodin.
• Dálkové ovládání je součástí mnoha moderních koncentrátorů – kopíruje funkce ovládacího panelu a přístroj tak můžete pohodlně ovládat i z křesla nebo postele.

Je důležité podotknout, že kyslíkové přístroje jsou primárně určeny pro používání v běžných podmínkách typických pro nížiny. To znamená, že atmosférický tlak, mimo doporučeného rozsahu 860 hPa až 1060 hPa, může narušit optimální fungování zařízení.

Péče o přístroj

Péče o kyslíkový koncentrátor je poměrně jednoduchá a nevyžaduje si žádné speciální dovednosti, je však důležitá pro správné fungování a dlouhodobou životnost přístroje.

• Pravidelné čištění vnějších filtrů – doporučuje se alespoň jednou týdně, přičemž filter jednoduše vyjmete, opláchnete pod tekoucí vodou a necháte důkladně uschnout.
• Čištění zvlhčovače – pokud je součástí koncentrátoru i zvlhčovač, nádobku na vodu je vhodné vyčistit každý den, přičemž jednou týdně se doporučuje její dezinfekce.
• Přístroj používejte v dobře větraných a suchých místnostech – v jeho blízkosti se vyhněte používání otevřeného ohně (včetně kouření, svíček, krbu či sporáku).
• Servisní údržba – některé modely vyžadují servisní prohlídku a výměnu vnitřních filtrů přibližně každých 6–12 měsíců.

Jednotlivé modely kyslíkových koncentrátorů mohou mít různá specifika, která je při jejich používání potřeba dodržovat – vždy se proto řiďte doporučeními a pokyny výrobce.

Dobré vědět

Letecké společnosti mají pro přepravu kyslíkových zařízení specifická pravidla. Oznamte letecké společnosti předem, že cestujete s kyslíkovým koncentrátorem a připravte si také lékařskou dokumentaci a potvrzení o jeho potřebě. Důležité je také zkontrolovat technické parametry zařízení, jejichž součástí bývá i schválení pro leteckou přepravu, rozměry a typ baterie.

Servis kyslíkového přístroje

Kyslíkové přístroje jsou relativně nenáročná zařízení, jejichž základní péči zvládnete v pohodlí domova. Jsou však situace, kdy je potřeba zvýšit pozornost, a vyhledat služby oficiálního servisu:

• Zhoršení výkonu v podobě sníženého přísunu kyslíku.
• Technické problémy, např. větší hluk, nestandardní zvuky či chybová hlášení.
• Opotřebení komponentů, které může ovlivnit funkčnost zařízení.
• Pravidelné servisování podle doporučení výrobce.

V rámci standardního servisu kyslíkového koncentrátoru se přístroj kontroluje po vizuální stránce (stav vnějšího krytu, hadic, kabelů…) a přistupuje se k čištění, popřípadě výměně vnějších i vnitřních filtrů.

Pomocí speciálních přístrojů se následně změří koncentrace produkovaného kyslíku a jeho průtok a taktéž se zkontroluje stav kompresoru, který zabezpečuje proudění vzduchu přes zařízení.

Po ukončení servisu se kyslíkový přístroj otestuje v běžných provozních podmínkách, aby se ověřilo nastavení a funkčnost přístroje.

Věděli jste, že…

… pravidelným čištěním a servisováním kyslíkového koncentrátoru můžete prodloužit jeho životnost, zabezpečit optimální výkon, ale také zvýšit úroveň hygieny? Předejdete tak usazování prachu, bakterií či vzniku plísní, které by mohly zapříčinit zhoršení zdravotního stavu.

V případě, že váš kyslíkový koncentrátor potřebuje odborný zásah, nabízíme vám služby našich školených techniků, kteří se postarají o jeho profesionální diagnostiku a servis. Na e-shopu ZdravýNákup.cz naleznete i široký výběr náhradních komponentů potřebných pro plnou funkčnost koncentrátorů.

Zdroj: ZdravyNakup.cz

Jak si vybrat kyslíkový přístroj: Typy koncentrátorů a jejich parametry

Rozhodli jste se pro koupi kyslíkového koncentrátoru? Abyste se mezi jednotlivými modely neztratili, připravili jsme pro vás jednoduchý rozcestník, který vám pomůže zorientovat se v široké nabídce. 

Ne všechny kyslíkové přístroje jsou totiž stejné a při výběru je důležité zohlednit nejen váš zdravotní stav, ale také životní styl a osobní preference.

V čem se od sebe jednotlivé koncentrátory liší? 

• Průtok kyslíku – udává, kolik litrů kyslíku za minutu přístroj pacientovi dodá. Průtok má vycházet z lékařských doporučení (příliš nízký nemusí být účinný, zatímco příliš vysoký může být nevhodný).
• Výtlak koncentrátoru – určuje, pod jakým tlakem kyslík ze zařízení proudí. Bez dostatečného výtlaku se nemusí kyslík efektivně dostat k pacientovi. Výtlak má vliv na velikost přístroje, jeho hlučnost i cenu. 
• Typ koncentrátoru  – stacionární nebo přenosný. Liší se hmotností, výkonem, ale i napájením. Stacionární jsou vhodné pro domácí použití, přenosné využijí aktivní lidé, kteří jsou často na cestách. 
• Hlučnost přístroje – přístroje s mírou hlučnosti nad 45 dB mohou být rušivé zejména během spánku nebo v tichém prostředí.
• Způsob napájení – klasické napájení z elektrické zásuvky (typické pro stacionární modely) nebo pomocí baterie. U zařízení, která nelze dobíjet, se doporučuje mít po ruce záložní zdroj pro případ nouze, např. kyslíkovou láhev. 

Důležitým parametrem při nákupu kyslíkového koncentrátoru je také dostupnost náhradních dílů a možnost jejich servisování. Kyslíkové přístroje se liší i svou životností – některé modely mají záruku bezúdržbového používání až 25 000 hodin. Užitečnými bonusy navíc mohou být zabudované zvlhčovače či alarm vypnutí nebo poklesu kyslíku.

Výtlak a průtok kyslíku

Jedním z nejdůležitějších kritérií při výběru kyslíkového koncentrátoru je jeho výtlak a průtok. Tyto pojmy se však často zaměňují nebo nesprávně interpretují – v této části si proto podrobněji vysvětlíme, co přesně znamenají a jaký mají význam. 

• Výtlak kyslíku vyjadřuje sílu, jakou kyslík proudí ze zařízení. Vyšší výtlak je důležitý zejména tehdy, když se kyslík podává přes delší hadičku nebo přes zvlhčovač – tedy v situacích, kde může proudění narážet na odpor.
• Průtok kyslíku je množství kyslíku, které dokáže přístroj vyprodukovat. Určuje se v litrech za minutu a rozhoduje o tom, jestli zařízení zvládne pokrýt potřeby pacienta.

Platí, že čím vyšší je průtok, tím více koncentrovaného kyslíku pacient přijme. Výhodou je, že průtok si můžete na každém koncentrátoru přizpůsobit podle aktuálních potřeb. Je však třeba počítat s tím, že přístroje s vyšším výtlakem jsou zpravidla dražší a hlučnější – pokud jejich výkon reálně nevyužijete, je lepší zvážit koupi jiného modelu, který odpovídá vašim potřebám. 

Typy kyslíkových koncentrátorů podle průtoku:

1. Nízkoprůtokové koncentrátory (1–3 l/min.) – tento typ přístrojů se používá jen při lehčích formách respiračních onemocnění, jako je např. astma. Jsou vhodné pro lidi, kteří vyžadují jemnou, stabilní podporu dýchání, a to zejména během spánku nebo při zvýšené fyzické námaze.

Pozor! Kyslík v množství $2–3$ l/min. odpovídá běžnému dýchání zdravého člověka. Tento typ koncentrátorů není primárně určen pro intenzivní kyslíkovou terapii, ale spíše k doplnění dočasně a jen mírně snížené hladiny kyslíku.

2. Standardní koncentrátory (do 5 l/min.) – patří mezi nejběžnější typ koncentrátorů určených pro dlouhodobou kyslíkovou terapii. Používají se při středně závažných respiračních potížích, jako je například chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), plicní fibróza nebo chronický nedostatek kyslíku v krvi (tzv. hypoxie).

Tyto koncentrátory zabezpečují spolehlivé a stabilní proudění kyslíku a jsou vhodné i pro pacienty, kteří vyžadují kyslíkovou terapii v trvání několika hodin denně nebo nepřetržitě. 

3. Vysokoprůtokové koncentrátory (8–10 l/min a více) – jedná se o robustnější zařízení, která slouží pro pacienty se závažnou hypoxií. Může jít o těžké formy CHOPN, plicní fibrózy nebo jako součást intenzivní terapie při léčbě akutních respiračních stavů.

Jsou vhodné pro zabezpečení dlouhodobé, nepřetržité oxygenoterapie s vysokým průtokem kyslíku.

Stacionární vs. přenosné koncentrátory

Kyslíkové koncentrátory se z hlediska své konstrukce nejčastěji dělí na stacionární a přenosné typy.

Stacionární kyslíkový koncentrátor je určen především pro domácí použití, a to zejména kvůli své hmotnosti a potřebě nepřetržitého napojení na elektrickou síť. Tyto modely mívají ve srovnání s přenosnými typy vyšší výkon a dokážou zabezpečit i vyšší průtok kyslíku. Jsou tedy ideální volbou pro lidi, kteří potřebují intenzivní, dlouhodobou a nepřetržitou formu oxygenoterapie.

Tip 

Při používání stacionárního kyslíkového přístroje je vhodné mít v záloze i jeho přenosnou verzi nebo kyslíkovou láhev. Tato záloha zabezpečí kontinuální podávání kyslíku i v případě výpadku elektrického proudu.

Přenosný kyslíkový koncentrátor je navržen pro aktivnější lidi, kteří se často pohybují mimo domova, a je ideální i při cestování. Tyto přístroje se vyznačují nízkou hmotností, kompaktními rozměry a jejich součástí bývá baterie, díky které nevyžadují přímé napojení na síť.

Jsou vhodné pro venkovní aktivity a pacientům zabezpečují možnost volného pohybu. Jejich průtok kyslíku je obvykle nižší, kvůli čemuž jsou určeny spíše pro méně intenzivní formu terapie nebo jako krátkodobá náhrada v případě potřeby.

Certifikované kyslíkové koncentrátory

Necertifikovaná zařízení mívají tendenci lákat svou nízkou cenou, jejich používáním se však můžete vystavit zbytečnému hazardování se svým zdravím.

• Terapeutický účinek těchto nekvalitních produktů bývá často nulový, a to kvůli velmi nízké hladině koncentrovaného kyslíku, který nepokrývá pacientovy reálné potřeby.
• Absence bezpečnostních kontrol může způsobit přehřátí a nečekaný zkrat, přičemž kvůli chybějící záruce a servisu je oprava přístrojů prakticky nemožná.
• Problémem je i nepřítomnost průtokových regulátorů, kvůli čemuž je nemožné nastavit přesné množství dodávaného kyslíku – to může vést k nedostatečné, nebo naopak nadměrné oxygenaci, což představuje další riziko pro zdraví pacienta.

V rámci kyslíkových koncentrátorů proto hledejte jen mezi ověřenými a certifikovanými zařízeními, jaké naleznete i v naší nabídce. Tato zařízení:

• jsou oficiálně schválené jako zdravotnická pomůcka, což znamená, že splňují přísné normy související s bezpečným používáním, účinností a kvalitou,
• prošla klinickými testy a ověřením funkčnosti,
• zabezpečují stabilní dodávání kyslíku v dostatečné koncentraci (zvyčajně $90–96$ %),
• jejich součástí je záruční doba a také garance servisu a technické podpory.

Sázkou na jistotu jsou i ověřené značky, které se běžně používají v domácí i nemocniční praxi. Mezi takové výrobce patří např. Philips, Inogen, Invacare, DeVilbiss či Aerti – volbou kteréhokoli z těchto modelů nešlápnete vedle.

Kombinace spolehlivé značky, vhodných parametrů a osobních preferencí společně s lékařským doporučením je tou nejlepší cestou k tomu, aby bylo pro vás používání kyslíkového přístroje bezpečné, účinné a maximálně komfortní.

Doporučené produkty

Zdroj: Canva

Příslušenství ke kyslíkové terapii

Aby mohla kyslíková terapie splnit svůj účel, kromě samotných kyslíkových přístrojů se neobejdete bez potřebného příslušenství. Jednotlivé součásti zabezpečí správné dávkování kyslíku, hygienu i celkový pacientův komfort.

Nabízíme vám přehled toho nejdůležitějšího, co by při kyslíkové terapii nemělo ve vaší výbavě chybět:

• Kyslíková kanyla a kyslíková maska – nosní kanyla je diskrétní, pohodlná a vhodná i pro dlouhodobé nošení, zatímco kyslíkové masky jsou schopné zabezpečit vyšší přísun kyslíku a hodí se při akutnějších stavech.

Dobré vědět

Kyslíkové kanyly a masky je z hygienických i funkčních důvodů potřeba pravidelně měnit – kanyly přibližně každé 2 až 4 týdny a masky každé 1 až 2 měsíce. Frekvence výměny závisí i na míře poškození a intenzity používání.

• Přenosná kyslíková láhev – vhodná jako mobilní alternativa na cesty či mimo domov nebo jako záložní zdroj pro případ nouze. Kyslíkové lahve se při používání neobejdou bez redukčního ventilu a průtokoměru. Při jejich používání je nutná zvýšená opatrnost!
• Ochranný obal na kyslíkový koncentrátor – ochrání zařízení před poškozením a postará se o jeho bezpečné uskladnění. Mnohé ochranné obaly mají speciální popruhy nebo držadla, které poslouží pro pohodlnější nošení koncentrátoru.
• Napájecí zdroje – k dispozici jsou klasická síťová napájení, ale také různé typy dobíjecích baterií.
• CPAP maska – přestože CPAP masky nejsou přímou součástí kyslíkové terapie, mohou být nápomocné při problémech s obstrukční spánkovou apnoe. Udržují v dýchacích cestách stálý přetlak a zabraňují tak zástavě dýchání během spánku.

V rámci péče o kyslíkový přístroj a jeho součásti je důležité dbát i na hygienické pomůcky, jakými jsou např. dezinfekční roztoky. Aby při vdechování kyslíku nedocházelo ke zbytečnému vysušování sliznice, doporučuje se používání zvlhčovače, který můžete ke koncentrátoru připojit podle aktuální potřeby.

Dobré vědět

Do zvlhčovače se snažte používat destilovanou vodu – prodloužíte tak jeho životnost, předejdete množení bakterií a plísní, a také tvorbě vodního kamene.

Pro jednodušší manipulaci s těžšími kyslíkovými lahvemi se doporučuje použití speciálních vozíků a stojanů. Důležitá je taktéž zásoba náhradních vnějších filtrů, které jsou součástí kyslíkových koncentrátorů a je potřeba je pravidelně měnit.

Doporučené produkty

Zdroj: Pexels.com

Inhalátory vs. kyslíková terapie

Inhalátory, stejně jako kyslíkové přístroje, úzce souvisí s dýcháním, ale princip jejich používání a fungování je rozdílný.

Inhalátor je zařízení, které slouží k přímému podávání léků do dýchacích cest, a to ve formě aerosolu nebo jemné páry. Nejčastěji se používá při onemocněních jako astma, chronická obstrukční bronchitida nebo u některých druhů alergií. 

Inhalátory neslouží k podávání vyšších koncentrací kyslíku.

Známe několik typů inhalátorů, které se od sebe liší zejména způsobem, jakým tvoří aerosol:

• Kompresorový inhalátor – kompresor vytváří stlačený vzduch a mění tak léčivo na jemný aerosol. Je univerzální, vhodný i pro hustší roztoky, avšak je nutné počítat s vyšší hlučností.
• Ultrazvukový inhalátor – k vytváření aerosolu využívá ultrazvukové vibrace. Mezi jeho hlavní výhody patří kompaktní rozměry a tichý provoz, účinky některých léků však mohou být působením ultrazvuku znehodnoceny.
• MESH inhalátor – roztok se mění na aerosol po průchodu vibrační mřížkou. Je tichý, malý a vhodný pro široké spektrum léků. Jeho nevýhodou je vyšší pořizovací cena a někdy také komplikovanější údržba.

Mezi běžně používané inhalátory patří i tzv. dávkovače (MDI, DPI). Dávkovače obsahují léčivo, které se po stlačení v přesně odměřeném množství uvolní. Používají se na denní bázi zejména při léčbě astmatu.

Další specifickou kategorií jsou parní inhalátory, které slouží k uvolnění dýchacích cest prostřednictvím horké páry. Nejsou určené ke specifické léčbě chronických onemocnění, ale spíše pro úlevu při akutních potížích, např. při nachlazení.

Doporučené produkty

Zdroj: Canva

Otázky, které si možná kladete

Oxygenoterapie může na první pohled působit komplikovaně, a to zejména tehdy, pokud s ní teprve začínáte. 

Vyvolává ve vás toto téma další otázky? Čtěte dál – odpovědi na ně možná naleznete v seznamu, který jsme pro vás připravili.

1. Mohu kyslíkovou terapii používat každý den a jak dlouho? 

Frekvence používání kyslíkové terapie závisí na účelu a doporučeních lékaře. Při léčbě zdravotních potíží je každodenní používání běžné, zatímco v rámci regenerace se doporučuje frekvence 2 až 3krát do týdne, v trvání 30 až 60 minut.

2. Je oxygenoterapie bezpečná i při dlouhodobém používání? 

Ano, v případě, že se používá podle instrukcí odborníků a pod jejich dohledem.

3. Mohu si kyslíkový koncentrátor koupit bez lékařského předpisu? 

Kyslíkový koncentrátor je možné koupit i bez lékařského předpisu, avšak konzultace s lékařem je vysoce doporučovaná, nakolik jeho svévolné používání může vést ke zdravotním potížím.

4. Je možné se kyslíkem předávkovat? 

Ano, neopodstatněné nebo nadměrné používání může vést k tzv. hyperoxii, tedy přebytku kyslíku v těle. Mezi hlavní příznaky patří bolesti hlavy, únava a závratě, v závažných případech hrozí i poškození plic.

5. Je kyslíková terapie návyková? 

Na kyslíkovou terapii si tělo fyzický návyk nevytváří, avšak při dlouhodobém používání může organizmus snížit svou schopnost efektivně kyslík využívat.

6. Může se kyslíková terapie kombinovat s jinými léčbami? 

Ano, kyslíková terapie se často využívá jako doplňková léčba na podporu regenerace a zotavení organizmu.

7. Může se kyslík použít k léčbě COVID-19 nebo jiných virových onemocnění? 

Ano, kyslíková terapie je častou součástí léčby pacientů s těžkým průběhem různých typů virových onemocnění, která způsobují problémy s dýcháním.

8. Jaká je průměrná životnost kyslíkového koncentrátoru? 

Průměrná životnost kyslíkového koncentrátoru se odvíjí od značky, frekvence používání a údržby, avšak zpravidla se pohybuje okolo 5 až 7 let.

9. Jaké jsou kontraindikace kyslíkové terapie? 

Kyslíková terapie může být při některých druzích plicních onemocnění nevhodná a způsobit problémy. Její použití je nutné vždy konzultovat s lékařem, který zváží možná rizika a přínosy pro konkrétního pacienta.

10. Jsou kyslíkové koncentrátory vhodné pro děti nebo starší pacienty? 

Ano, kyslíkové koncentrátory se mohou používat i u dětí a starších pacientů, avšak vždy pod dohledem lékaře nebo jiného odborníka.